BC-305tka vyletí z hyperprostoru, celá posádka na můstku sledovala senzory a hodně daleko skoro z dosahu senzorů byl nějaký objekt a Jack řekne.“Plnou rychlostí k objektu.“ Ozve se jen souhlas a lod se řítila nejvyšší rychlostí k objektu. Dostaly se do těsné blízkosti bylo to velké město, pomalu proletí přes štít a přistane na dvoří hned potom Jack dá rozkaz přesunou všechen vojenský a civilní personál do centrální věže. Během chvíle tam byly všichni a Deryl řekne.“Vojáci začněte prohledávat město jestli najdete něco podezřelého tak se ozvěte a vědecký tým se pokusí nahodit hyperpohon a skočit na nějakou planetu s vodou.“ Všude se rozsvěcovala světla. Jeden z týmů procházel město vtom narazil na stázové komory a v nich nějaké osoby a jeden z vojáků vzal vysílačku a řekne.“Pane, máme tu něco zajímavého.“ Jack ihned odpoví.“Budeme tam.“ Rychle seběhly po schodech a došly do té místnosti a řekne.“Vypněte jednu z těch věcí a zavolejte doktora budeme muset zjistit jak na tom jsou.“
Vojáci ihned zmačkli nějaká tlačítka a ihned se osoba v ní rozmrazila a doktor přiběhl včas ihned tu osobu položily na zem a čekali na lékařské vyšetření. Doktor s radostí konstatoval, že je pořádku jen chvíli potrvá než se probere. Po asi hodině se probral na ošetřovně a vyděšeně se okolo sebe díval a doktor k němu přistoupil s úsměvem a řekne.“Konečně vzhůru a jak se vlastně jmenujete?“ Neznámá osoba odpoví.“Michal Daněk.“ Doktor odpoví.“Zajímavé.“ Pochvíli přijde do místnosti Deryl a řekne.“Dobrý den, slyšel sem, že jste se před chvílí probral asi nevíte o tom, že Země před 300lety byla zničena.“ Michal Daněk se zarazí a řekne.“říkal jste 300let?“ Deryl odpoví.“Ano, je rok 2350.“ Michal odpoví.“V tu dobu se byl ve stázy.“ Doktor k němu přistoupí a něco mu pošeptá, Deryl řekne.“Pardon, mněl bych se představit Deryl Daněk.“ Michal se zarazí zvýšil se mu tlak a řekne.“Já sem Michal Daněk.“ Deryl se usměje a řekne.“Moje matka o vás vykládala, předtím to její máma říkala jí od té doby co jste pryč. Pak máme pár špatných zpráv, jsme ve válečném konfliktu s fulvienem.“ Michal hned řekne.“Já to věděl, že něco takového stane a máte ještě na svých lodích asgardské paprsky?“ Deryl řekne.“Ne, nemáme přiletěli jsme sem na BC-305tce má plnej hangár F308miček ale o žádných asgardských paprscích nevím.“ Michal řekne.“Tak si je nějak musíme obstarat a máte stále kontakt s asgardy?“ Deryl odpoví.“S kým prosím?“ Michal řekne.“Takový malý šedivý prdelky, nic.“ Deryl řekne.“Nemněli jsme s jiným kontakt než s fulvienem.“ Michal odpoví.“Mnělo mi to dojít. A kde je zbytek mého týmu?“ Deryl odpoví.“Stále ve stázi.“ Michal řekne.“Mohly byste je probrat, abych je informoval sám.“ Deryl se usměje a řekne.“Dobře,můj pradědo.“ Michal odpoví.“Radši mi říkej Michale zní mi to blbě tak mladej a říkat mi pradědo.“ Michal se zvedl z postele a šel s Derylem ke stázím. U nich stál Jack a ten se hned otočí a řekne s úsměvem.“Jsem Jack Moran a vítám vás mezi živými, Michale.“ Deryl potichu řekne.“Je to můj pra pra praděd.“ Michal řekne.“Jo jednoho Morana sem taky znal, dobrej chlap ze všech ženských na základně miloval zrovna tvoji pra pra prababičku.“ Jack se usměje a řekne.“Vy jste znal mého pra pra pradědu?“ Michal odpoví.“Ano jednu dobu byl i v týmu nakonec když jsme šli do stáze tak chtěl zestárnout s tvojí prababičkou a ještě taková menší informace o městě bez antického genu nefunguje část týmu ho má.“ Deryl se usměje.“Já ho mám taky ale umím jen ovládat konzoli někdo by mněl pilotovat atlantidu protože se nám povedlo, aby se převáděla energie z BC-305tky do města.“ Michal se usměje a řekne.“Toho se klidně ujmu já.“ Ihned na to se všichni dívali jak postupně probouzejí tým.“ Jeden se probral hned potom co byl vytažen ze stáze a Michal řekne.“Samueli jak je?“ Samuel se podívá a řekne.“Dobře, jak je tobě?“ Michal se usměje a řekne.“Dobře, jen mám několik novinek, první je, že jsme v roce 2350 a druhá je, že jsme ve válce s Fulvienem a třetí, že tu mám i prapotomka.“ Samuel řekne.“Já věděl, že budeš mít štěstí a proč rovnou nevyřídíme s fulvienem?“ Michal odpoví.“Nemáme asgardské paprsky a pak město je ve vesmíru a nikdo o nás neví a dochází nám šťáva ze ZPM.“ Samuel odpoví.“Tak by mněl někdo přistát, ne?“ Michal se usměje a odpoví.“budu pilotovat já, většina lidí nemá antický gen.“ Samuel se zasměje a řekne.“Hlavně opatrně.“ Michal odpoví.“Spolehni se.“ Ihned Michal běžel ke křeslu.“ Samuel řekne.“Je tu Moran?“ Jack k němu pomalu přistoupí a řekne.“Tady jsem.“ Samuel řekne.“Mám otázku co se stalo s tvým pradědou?“ Jack se usměje.“Založil na fulvienské planetě kolonii před svou smrtí stihnul zařídit, aby se jeho funkce dědila.“ Samuel řekne.“Mohly bychom letět na Zemi.“ Jack řekne.“Neřekl vám to Michal, Země je zničena a všechen život na ni je už dávno pryč je nás na ve městě 300 a nepřátel je několik miliard a na planetě jsme nechali dalších 200 tisíc lidí a nerad sem je opustil ale chvíli to bez nás musí vydržet než vymyslíme plán jak pokračovat dál v téhle válce, mi máme omezené zásoby oni je mají skoro neomezené.“ Samuel řekne.“Co takhle jim sebrat pár zbraní a nějaké zásoby.“ Jack řekne.“Taková místa si hlídají hodně moc.“ Samuel se usměje a řekne.“Tak bychom mněli vymyslet jak je zaměstnat.“ Do místnosti vejde Ashleey a řekne.“Pane, nějaká Sára vyvádí na ošetřovně jak pominutá.“ Jack se usměje a řekne.“Dobře, hned tam budeme.“ Ashleey hned odejde a Samuel řekne.“Vezmu si nějakou uspávací zbran pokud to nepůjde po dobrém.“ Samuel se stihl mezi tím vyzbrojit wraithským omračovačem, který našel ve skladu a rychle zdrhal na ošetřovnu a tam namířil s omračovačem na Sáru a řeknu.“Jen klid, jsou to všichni přátelé víš jak sem ti říkal, že se tohle může stát tak se to stalo je rok 2350 a je válka s fulvienem a všichni jsou to naši synové, vnuci, pravnuci.“ Sára se ihned s klidní a Samuel ihned Sáru obejme a řekne.“Jen klid holka, Sára brečela.“ Michal se usměje a řekne.“Máme tu dost práce jedna z nich je důležitá musíme zničit fulvience a další musíme sehnat zásoby.“ Kousek od nich se probral další člen, Doktor řekne.“Jak se jmenujete?“ Dostane odpověd.“Natálie Pattersenová a kde to jsem?“ Doktor odpoví.“Na ošetřovně a je rok 2350 a možná byste si chtěla pokecat s někým.“ Ihned k ní přistoupí Michal a Samuel ona se ihned usmála a oba zároveň řeknou.“Jak se vede?“ Natálie odpoví.“Bylo i líp.“ Samuel se usměje a řekne.“Celá ty.“ Všichni tři se zasmějí a Michal řekne.“Tak copak se ti zdálo?“ Natálie se usměje a řekne.“Ani už nevím bylo toho dost.“ Samuel se zasměje a řekne.“No a teď řešíme to, že tihle lidi okolo nás jsou ve válce s Fulvienem.“ Natálie se zarazí a řekne.“To je snad nějakej blbej vtip.“ Samuel odpoví.“Není to vtip.“ Jack ihned přistoupí a řekne.“Zdravím, jsem Jack Moran.“ Natálie se usměje a řekne.“Těší mě.“ Michal uviděl jak se probral další z týmu a ihned řekne.“Ahoj Kyle jak ses vyspal?“ Kyle se usměje.“Docela dobře, jakej je rok?“ Michal se usměje a odpoví.“2350 a možná ti udělám i radost, že jsme ve válce s Fulvienem a ale je tu jedna nejhorší Země už neexistuje.“ Kyle se zarazí a řekne.“Cože Země neexistuje, zapomněl sem zaplatit účty za elektriku.“ Po chvíli se probral i zbytek týmu u kterého se opakoval podobný rozhovor nakonec se všichni se tam rozkecali, Jack odejde z ošetřovny a jde na balkon, dobře je to, že tam byl štít, který chránil před únikem vzduchu a k němu potichu přistoupila Ashleey a řekne.“Krásná tma.“ Jack se usměje.“To ano, mněl by někdo říct, Michalovi, aby šel ke křeslu.“ Ihned na to se lod ocitne v hyperprostoru a Jack zapne vysílačku.“Michal, už cestuje?“ Dostane okamžitou odpověd.“Ano Pane.“ Ashleey se usměje a řekne.“Už od mé dětství sem byla vychována k tomu, abych chránila svého pána a nezanedbat jeho ochranu a poslouchat na každé jeho slovo.“ Jack odpoví.“A já od raného dětství byl vychováván k tomu, být dobrý panovník, jak dobře přesvědčovat lid o svém rozhodnutí a zachovat mu bezpečí a tím, že sem začal válku neuchráním svůj lid takhle ho jen rychleji vyhubím.“ Ashleey přistoupí ještě blíž k Jackovi a řekne.“Neobvinujte se, Pane.“ Jack se usměje a řekne.“Já se neobvinuji jen mě mrzí poslední dobou co se událo.“ Ashleey řekne.“Ani nejmoudřejší panovník nezastaví válku, která je nevyhnutelná pro zachování národa.“ Jack se podívá na Ashleey a řekne.“Ale aspoň sem mohl vzít víc lidí a nemněl bych se tímhle trápit.“ Ashleey řekne.“Nemněl byste se tímhle vážně trápit já sem byla vychována tak i kdybych milovala svého pána nesmím to nikdy dát na vědomí.“ Jack se usměje a řekne.“Ale já sem tvůj pán.“ Ashleey odpoví.“Tak má láska k mému pánovi musí být jen profesionální a nesmím s vámi být ani hovořit o tomhle.“ Jack řekne.“Asi bych ti mněl naplácat za to, že si porušila svoje dobré vychování.“ A ihned Ashleey obejme a řekne.“Nesmí nás spolu nikdo vidět, pak by mněl každý právo obvinit, takže pane omluvte mě musím už jít.“ Jack odpoví.“Dobře vojáku běžte.“ Díval se na to jak Ashleey odchází z balkonu do řídící místnosti a pak šel do svého pokoje, kde četl nějakou knihu.